Podporujeme romské studenty na cestě za vzděláním

Daniela: „Přeji si, aby mladí Romové měli lepší životy.“

Vložila Hanka 02/21/2018


Daniela je součástí Gendalos už pět let. Studuje Obchodní akademii, kde ji letos čeká opravná zkouška z jednoho maturitního předmětu. Mimo přípravu na maturitu Daniela aktuálně pracuje na tréninkové pozici recepční v IQ Roma servis. Po střední škole se chystá na vysokou školu ekonomického zaměření. Volného času jí vedle učení moc nezbývá. Když se ale zrovna nepřipravuje do školy, ráda hraje na klavír nebo peče dorty.

Jak jsi se do Gendalos dostala?
Když jsem chodila do deváté třídy a přecházela do prváku na střední, tak mě moje mamka přihlásila do Gendalosu, aby mi pomohli se školou. Věděla jsem už od osmé třídy, že chci jít na ekonomickou školu. Mamka mi řekla, že je jí jedno, na kterou školu půjdu, hlavně, když mě to tam bude bavit. Ona sama střední školu nestudovala a pracovala už od šestnácti let. Celou střední mě ale podporovala. Hned v prváku volala moje třídní učitelka mamce, že mi škola nejde, málem jsem propadla z matematiky. Moje mamka mi hned zajistila doučování a od té doby jsem měla z matematiky trojky a ve čtvrťáku jsem dokonce dostala dvojku.

V čem všem Ti Gendalos pomohl?
Když jsem nastoupila do prvního ročníku, dostala jsem podporu ze stipendijního fondu Gendalos na učebnice do školy a později jsem byla podpořená na šalinkartu, abych mohla jezdit do školy. Zapojila jsem se taky do programu jako dobrovolnice: chodila jsem na veletrh středních škol a tam jsem rozdávala časopisy a letáky a pomáhala tak prezentovat Gendalos. Letos jsem taky pomáhala roznášet pozvánky na benefiční koncert důležitým hostům.

Co byla pro Tebe na střední škole největší výzva?
Byla jsem tam jediná Romka ve škole. Už když jsem šla na Den otevřených dveří, tak se tam na mě všichni dívali; jako by říkali “Co tu dělá???” Tak mi to připadalo. Tenhle pocit jsem měla ještě v prváku, ale pak už to přestalo. Se spolužáky jsem vycházela v pohodě a nikdo se ke mně nechoval špatně.

Co bys poradila někomu, koho studium na střední škole teprve čeká?
Hlavně ať si vyberou to, co je baví. To je nejdůležitější! Protože někdo jde třeba na školu a absolutně ho to nebaví. Střední škola už není jako základka. Aby se snažili, učili se a chodili do školy.

Proč myslíš, že tam tolik romských dětí nevydrží?
Může to být i tím, že je to nebaví, že očekávali něco jiného. Nebo to může být i tím, že na to už neměli, třeba finančně.

Jaké máš teď plány?
Hlavně dokončit tu maturitu, protože bez ní se nikam nehnu. Pak se budu hlásit na vysokou školu, pokusím se udělat přijímačky na vysokou. Chtěla bych se hlásit na Podnikatelskou fakultu nebo ekonomicko-právní činnost na VOŠce. Po vysoké ještě nevím, ale podle mě je dobrý už v tom posledním ročníku si hledat práci. Ještě nejsem rozhodnutá, co bych chtěla dělat. Asi něco v kanceláři, něco jako marketing nebo management.

Co ty by sis přála pro ostatní mladé Romy?
Aby si ten život ještě co nejvíc užili: aby třeba něco studovali, když budou chtít. Hlavně aby ty jejich životy byly lepší.